V letošním roce 2014 se mi podařilo postavit zařízení pro další pásmo, na kterém jsme zatím ještě nikdy nepracovali, pro 47 GHz. Protože nemám možnost využívat vybavení nějakého profesionálního pracoviště, bylo ale potřeba nejprve vyrobit měřicí pomůcky pro tyto kmitočty a také obstarat některé nástroje a nářadí pro mechanické práce.

Začal jsem sondou pro měření výkonu. Je v ní použita dioda HSCH9161. Tuto sondu mi na 47 GHz zkalibroval OK1FPC.

Další v pořadí byl harmonický směšovač pro spektrální analyzátor. Protože tovární výrobky byly nepříjemně drahé, postavil jsem si směšovač vlastními silami. Nezůstalo jen u samotného směšovače, doplnil jsem ho i oscilátorem s fázovým závěsem, který při použití vnějšího kmitočtového normálu umožňuje velmi přesné odečítání kmitočtu.

Vznikl tak kompaktní přístroj:

Tento směšovač jsem opět zkalibroval díky pomoci OK1FPC, použitelný je do cca 80 GHz.

Protože nemám žádný zdroj signálu, kterým by bylo možné ověřit příjem v pásmu 47 GHz a v mém qth není slyšitelný žádný maják, bylo potřeba si vyrobit maják vlastní, samozřejmě s oscilátorem s dostatečnou stabilitou, tedy v termostatu. Krystal má kmitočet 144,005 MHz, za ním je zesilovač 200 mW a dioda VBV163. Produkované spektrum je velmi široké, signál je dobře slyšitelný jak na 24 GHz, tak na 47 GHz

Potom bylo potřeba vyrobit zdroj signálu o výkonu alespoň několika miliwattů, kterým by bylo možné nastavit filtr 47 GHz a ověřit funkci antény. Od OK1FPC jsem získal oscilátor s Gunnovou diodou, který šel přelaďovat okolo kmitočtu 23.5 GHz, k němu jsem přidal násobič dvěma a „výkonový generátor“ byl hotový.

Pak jsem vyráběl různé vlnovodové přechody a další nezbytnosti.

Oříškem bylo zvládnutí ohybu vlnovodu. Použil jsem tenkostěnný Ms profil od firmy Litomyský, při tlouštce stěny 0,3 mm nebylo jednoduché dobrý ohyb vytvořit. Ale podařilo se.

Bylo toho ještě hodně, co bylo nutné obstarat, ale je zbytečné popisovat každý detail.

Rozhodující je, že na jaře 2014 jsem mohl začít pracovat na samotném transvertoru pro 47 GHz.

Oscilátor s termostatem jsem použil shodné konstrukce, která se mi osvědčila na 24 GHz. Po jeho oživení jsem ho pomocí časového spinače nechal 8 hodin vyhřívat a 8 hodin chladnout a v tomto režimu jsem oscilátor cykloval nepřetržitě po dobu devíti týdnů.

Průběh zahřívání oscilátoru. Na svislé ose je odchylka v Hz od jmenovitého kmitočtu na 47 GHz. (čítač byl řízený Rb normálem)

Násobič oscilátoru bylo nejjednodušší použít od OK1FPC, stejně tak směšovač, ten je podle DB6NT, byl popsán v Dubusu. K němu byl doplněný zesilovač, opět od OK1FPC a filtr zrcadlového kmitočtu, ten je mé vlastní konstrukce.

Na tomto obrázku je vidět kromě směšovače a filtru i přepinač s krokovým motorkem, kterým se otáčí zesilovač podle toho zda je v přijímací nebo vysílací cestě. Krokový motor umožňuje dostatečně rychlé přepnutí směru, proti modelářskému servu je velmi přesný a především se nijak neopotřebovává, takže přesnost polohy se časem nezhoršuje jako u modelářského serva.

Práce na přepinači zabraly hodně času, trvalo dlouho než to fungovalo podle mých představ. Okolo vlnovodů bylo potřeba udělat tlumivkovou drážku, zesilovač musí být přitlačovaný definovaným a nastavitelným přítlakem a mezi motorem a zesilovačem musí být bezvůlový kloub, který vyrovná nepřesnou shodnost os zesilovače a motorku.

Celý transvertor je upevněn na základně, která je přišroubovaná k 30 cm parabole.

Konstrukce vypadá takto:

Výstupní výkon je 20 mW, anténa má průměr 0,3m a převod je 47088 / 145 MHz.

Transvertor je vodotěsný, může být trvale na dešti.

Toto zařízení mělo svou premiéru na PD 2014, na kótě Hořkovec, JO60WD.

Bohužel až do začátku závodu se nepodařilo nijak ověřit jeho funkci, maják OK0EA byl příliš daleko a žádný jiný signál v pásmu 47 GHz nebyl k dispozici.

A moji nejistotu, zda je transvertor v pořádku, zvýšily i neúspěšné pokusy s několika stanicemi během soboty 5.7. Ani jeden pokus neskončil platným spojením. To byla docela nepříjemná situace.

V neděli ráno jsem se ale domluvil s OK1UFL a OK1AIY na dalším pokusu. Bylo ve mně trochu skepse, přece jenom vzdálenost 130 km je pro 47 GHz docela velká, ale k mé radosti bylo spojení jak s OK1UFL, tak s OK1AIY rychle dosaženo a to dokonce SSB provozem.

Rozhodující zásluhu na tom měli tito velmi zkušení operátorři, díky nim a jejich dobrému vybavení vše proběhlo hladce a ve velmi krátkém čase. Musím smeknout před Pavlem i Milanem, s nikým dalším se už nepodařilo spojení takto bezproblémově uskutečnit.

I když se PD účastnilo víc stanic, které měly 47 GHz a jejich qth dávalo šanci na spojení s námi, až do konce závodu se podařila už jenom dvě další spojení, ostatní snahy byly neúspěšné.

Pochopil jsem, že nestačí mít fungující zařízení a dobré podmínky šíření, je totiž stejně tak důležité jací operátoři sedí u zařízení. Teprve na konci PD mi došlo jak velký podíl na tom prvním úspěchu měli právě OK1UFL a OK1AIY. Mikrovlnná pásma v dnešní době dost „zlidověla“, zařízení je mnohem dostupnější než před lety, pracuje se s podstatně vyššími výkony, ale to neznamená, že nejsou potřeba zkušenosti a operátorská zručnost.

Takže konečný výsledek v tomto pásmu byly čtyři spojení s celkovým počtem bodů 467.

To dává průměr 116 km na spojení.

Premiéra tohoto pásma tedy dopadla dobře, vynaložené prostředky i úsilí spojené s jeho stavbou se zúročily a OK1KKD se může objevovat na 47 GHz v dalších závodech.

10. 7. 2014
OK1DGI